Na vlastní kůži: vystoupení z mé komfortní zóny

Jsem si jistá, že stejně jako já jste o ní už někdy slyšeli nebo četli. Mnoho lidí má tendenci ve své komfortní zóně prožít celý svůj život. Komfortní zónu si můžete představit jako krásnou zahradu s oplocením, v níž žijete a pracujete. Důvěrně ji znáte, cítíte se v ní bezpečně a je přesně podle vašich představ. Svou zahradu neopouštíte. Její oplocení představuje hranice vašich znalostí, zkušeností, schopností a míry rizika, kterou jste ochotní podstoupit. Život ve vaší zahradě je zkrátka fajn.

Základní podstatou a přirozenou potřebou každého člověka je mezi jinými osobní růst. Chceme-li se však v životě kamkoliv posunout, existuje jediná cesta. Najít vrátka, vedoucí z naší zahrady a vstoupit na neprobádané území. Ať už se jedná o nabytí nových znalostí, rozhodnutí začít podnikat, snahu vyřešit nefungující vztah nebo získání řidičského průkazu, vždy je potřeba opustit svou milovanou zahradu a otevřít se příležitostem a možnostem, které nové území skýtá.

V těchto dnech na vlastní kůži zažívám odchod ze své vlastní zahrady a vzdálení se od ní na míle daleko. A to nejen obrazně, ale i ve skutečnosti. Naskytla se mi příležitost vycestovat do USA, abych se v Kalifornii mohla zúčastnit certifikačního tréninku u jednoho z nejlépe placených koučů na světě, Brandona Burcharda. Představa, že se na cestu vydám, mi brala dech a zažívala jsem stejné pocity, jako před lety v den mých magisterských státnic. Byla to nevídaná výzva a já jsem se jí rozhodla vyjít vstříc.

Jaké to tedy je, vystoupit ze své komfortní zóny?

Děsivé a zároveň nesmírně vzrušující. Je to jako udělat krok dopředu v naprosté tmě, kdy netušíte, co je před vámi, ani co vás obklopuje. Je to jako dávka adrenalinu přímo do srdce. Je to jako probuzení ze snu, ve kterém jste ani doopravdy nežili. Jediné, co můžete udělat, je s důvěrou se otevřít všemu, co má přijít a zároveň se na vývoji své nové zkušenosti aktivně podílet.

Tato slova píšu v letadle cestou do Washingtonu. Ještě stále ve mě (ač již v mizivé míře) přetrvává pocit strachu a obav z neznámého. Už v prvních hodinách mé cesty však přišla významná uvědomění, která změnila můj pohled na vlastní život a proto vím, že překonání mých obav a odchod z mé zahrady se mi nejen vyplatil, ale má zahrada se díky tomu nyní rozrůstá do větších rozměrů a nových dimenzí.

Nebojte se neznámého a vycházejte svým životním výzvám vstříc. Otevřou se vám možnosti, o kterých jste možná ani netušili, že existují.