S manželem chodíváme od školy, kam vozíme každé ráno děti, domů zpravidla pěšky. Ranní 20-minutová procházka na čerstvém vzduchu udělá tělu dobře a je příjemným startem pracovního dne. Následná procházka zpět do města na oběd a pro auto (a někdy rovnou i pro děti) je pak další příležitostí alespoň k nějakému pohybu a povzbuzení chuti k jídlu. Cestou často potkáváme obyvatele nedalekého pečovatelského domu...
Smrt je součást lidského života, které se v našich myšlenkách spíše vyhýbáme a často se jí bojíme. Když se v našem životě objeví v podobě odchodu někoho blízkého, bytostně si přejeme, aby vůbec neexistovala. Přijímám smrt jako nedílnou součást naší životní cesty s vědomím, že vše má svůj začátek i konec. Přesto jsem se před nedávnem na smrt začala dívat jinýma očima....
Přelom roku a měsíc leden jsou pro většinu lidí přirozeným časem rekapitulace a plánů. Díváme se zpět na uplynulý rok, hodnotíme, co se nám v něm povedlo a co bychom naopak mohli v tom novém roce udělat jinak a lépe. Plánujeme a dáváme si předsevzetí. I já se v tomto období věnuji bilancování a plánování. A závěr? Minulý rok byl po všech stránkách tím doposud nejlepším a nejúspěšnějším...
V životě se mi potvrdila tři pravidla, která fungují u všech bez rozdílu stejně: Kam směřujeme naši pozornost, to roste a sílí. Co bereme jako samozřejmost, zpravidla v našem životě přestane fungovat nebo zcela vymizí. Nerovnováha je příčinou většiny našich problémů, ne-li všech. Pokud tedy chceme být v životě šťastní a spokojení, postačí dávat pozornost správným směrem, nebrat zásadní věci...
Kdysi jsem patřila mezi lidi, kteří jsou přesvědčení, že jedním z hlavních úkolů v rámci jejich osobního rozvoje a vědomého bytí je najít smysl svého života. Četla jsem o tom v nespočtu knih, shlédla na toto téma nejedno video, slyšela o významu nalezení smyslu života na různých seminářích. Úkol byl jasný. Najdu smysl mého života a pak bude vše jasné. Má existence na tomto světě...
Každý máme svá přání, tužby a sny, ale neplníme si je a nejdeme za nimi, protože nemáme čas, peníze, odvahu, neznáme ty správné lidi, nevíme, kam by nás to zavedlo, co by se stalo… Život mě naučil, že všechny tyto naše „důvody“ jsou ve skutečnosti pouhými výmluvami a s přibývajícím věkem se v jejich vymýšlení stáváme naprostými mistry. Dokud však budeme...
Jsem si jistá, že stejně jako já jste o ní už někdy slyšeli nebo četli. Mnoho lidí má tendenci ve své komfortní zóně prožít celý svůj život. Komfortní zónu si můžete představit jako krásnou zahradu s oplocením, v níž žijete a pracujete. Důvěrně ji znáte, cítíte se v ní bezpečně a je přesně podle vašich představ. Svou zahradu neopouštíte. Její oplocení...
Jako kouč s klienty zpravidla v úvodu společné práce hledám jejich základní životní hodnoty. Žebříček niterných hodnot, od nichž se odvíjí veškerá naše rozhodnutí, způsoby našich odpovědí na situace, které přicházejí, hranice, které jsme či nejsme schopní a ochotní tolerovat u sebe i u druhých; hodnot, podle kterých vychováváme naše děti. Zda máte či nemáte své hodnoty pojmenované a ujasněné, poznáte snadno....
