I v té největší bouři se cítím být v bezpečí

Když se jdu projít do lesa, čtu v něm jako v otevřené knize. A skrze něj čtu sama v sobě. Když mi třikrát přiletí do cesty stejný motýl a sedne si přede mě na stezku, zastavím se a naslouchám mu. Když mou pozornost přivolá zurčící potok, zastavím se a pozoruji ho. Když se z ničeho nic zvedne silný poryv větru, ve kterém stromy začnou zpívat svou píseň, zastavím se a věnuji jim svou plnou pozornost. Čtu v motýlovi, potoce, větru i stromech. Procházím své aktuální myšlenky, dění v mém životě a s pokorou se ptám, co mi chtějí tyto bytosti sdělit.

Vítr, který mi najednou rozčechral vlasy a rozezněl okolní stromy, mě dnes přiměl se právě takto zastavit. Kousek ode mě se v silném poryvu zlomila větev a s hlasitým žuchnutím spadla na zem. Co mi chceš říct? Odpověď přišla v podobě pocitu a uvědomění. Měla bych se bát. Měla bych se přece bát, když je tak silný vítr a kolem padají těžké větve. Měla bych honem utíkat pryč! Dostat se do bezpečí.

Paralela s mým vnitřním světem a prožíváním přišla téměř okamžitě. Když se ve mě rozpoutá (životní, emoční, vztahová…jakákoliv) bouře, mám strach. Strach, že to nezvládnu. Strach, že to nikdy neskončí. Strach, že z bouře odejdeme já nebo někdo jiný zranění… A čím silnější bouře je, tím je můj strach větší. Přesto před ní neutíkám a neschovávám se. Protože vím, že přesto, že by mi útěk poskytl chvilkovou úlevu, přišla by brzy bouře další a byla by mnohem silnější.

A tak stojím v samotném jádru svých bouří a dovoluji jim, aby otřásaly mým světem, lámaly větve a braly s sebou vše ztrouchnivělé, zchátralé a nezdravé. Stojím v nich s důvěrou, odevzdaností, hlubokou vírou v jejich moudrost a učím se od nich. Stojím v nich a i přes svůj mnohdy až paralyzující strach se cítím bezpečně, protože věřím.

Věřím, že ať se děje v mém životě cokoliv, je to proto, abych se učila a vyšla z toho silnější, moudřejší, zralejší.
Věřím, že ať vypadá situace jakkoliv neúnosně, zvládnu ji, protože kdybych ji zvládnout neměla, neocitla bych se v ní.
Věřím, že mi byla dána do vínku síla a moudrost, abych dokázala překonávat překážky, na které v životě narazím.
Věřím, že i po té nejtemnější bouři opět vysvitne slunce.
Věřím, že má se mnou Bůh dobré úmysly a vše se děje pro moje dobro.

Děkuji ti, Větře, za dnešní krásnou lekci a připomenutí mé Víry, která mi poskytuje pocit bezpečí, ať už se ocitnu v jakékoliv bouři.

Bohdana Kabátová
Působím jako průvodkyně mužů i žen na jejich cestě životem. Pořádám individuální a skupinové poutě, kde s klienty využíváme moudrost těla v kombinaci s kontaktem s nádhernou českou přírodou. Jsem spolutvůrkyní projektu Život.je a spoluprůvodkyní v rámci projektu Putování Saharou. Mám dvě báječné děti, miluji přírodu, pohyb, tanec, zpěv a práci s tělem.

Líbilo se vám, co jste na mém webu četli nebo viděli a přejete si, abych vás informovala o novinkách?

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů